Maják, strážce námořníků

Větrem ošlehaní bradatí námořníci, jejichž manželkou se stalo samo moře, brázdí mořské hladiny už nejedno století. Dnes jim v navigaci pomáhají různá GPS zařízení a satelity, ale ne vždy tomu tak bylo. Kdysi hrál hlavní roli jejich instinkt a hvězdy. Důležitou úlohu měly zejména majáky, které zabránily nejednomu ztroskotání lodi.

Nejvyšší stavba starověku

Nejstarší maják byl postaven již v roce 280 před naším letopočtem. Jde o známý maják na ostrově Faru, který patří mezi jeden ze sedmi divů antického světa. Jeho přesná podoba se ale nedochovala. Jedinou zachovanou kresbou tohoto majáku je znázornění na tehdejší minci. Podle historických popisů při stavbě tohoto majáku se vsadilo na pompéznost. Celá stavba měla čtvercový půdorys o šířce přibližně 180 metrů, kde se nacházel dvoupatrový palác. Uprostřed se tyčil maják, taktéž se čtvercovým půdorysem, který se směrem nahoru zužoval a byl zakončen cimbuřím.

Princip fungování

Světlo majáku se odráží do vzdálenosti několika desítek metrů. Zajišťuje to promyšlený systém čoček a zrcadel. Jejich úkolem je zformovat světelný paprsek do kužele, protože takové světlo je viditelné i z boku a tak je mnohem větší pravděpodobnost, že ho námořník zpozoruje a vyhne se tak nežádoucímu střetu s pevninou.

Oheň jako světlo

Období před technickým pokrokem bylo spojeno s dohledem na oheň. Protože po prvním moderním "majákovém boomu" v 17. století nebyly dostupné vymoženosti digitálního věku, bylo nutné světlo udržovat ručně. Nejdůležitějším úkolem strážníka majáku bylo udržování světelného zdroje. A tak zejména v nočních hodinách dával pozor, aby mu oheň neuhasl, chodil sem a tam a na cestu si svítil pověstnou lucernou.